Pod modrým nebem. [Bleach - Grimmjow x Ulquiorra]

19. června 2014 v 18:00 | Izaya |  Povídky
© Bleach
Pairing: Grimmjow x Ulquiorra
V povídce: vykecávání se + yaoi :D


Anotace: povídka je na přání anonyma z asku, měla být HARD, ale to jsem nedokázal dodržet. Přesto doufám, že se někomu zalíbí.. .



Nebe. Krásné nebe, modré jako hnisající rány. Táhne se od jižního horizontu až na druhou stranu daleko za západ.
Je všude.
Je to ale pravda, nebo jen iluze? Slunce putuje po obloze, stále ve stejném intervalu. Každý den vychází i zapadá na sekundu přesně, aniž by nastala noc.
Tohle místo se nehodí do našeho černobílého světa. Jsou tu květiny, i stromy. Země porostlá trávou. Tenhle důmyslný Aizenův plán, motá hlavu všem a my už nevíme, kým jsme byli, někteří z nás ani neví, kým jsou vlastně teď.
"Nejsme nic. Jen hromada kostí, tvoříc pevnou jednotku. Jsme to, co zbyde z lidských těl. Podstata tvořená požíráním ostatních." Ledový hlas vyrval Grimmjowa z přemýšlení a okamžitě ho přinutil vyskočit ze země.
"Ulquiorro, co tu chceš?!" Prsknul a vrazil si ruce do kapes, aniž by se na čtvrtou espadu podíval.
"Viděl jsem tě na monitorovacím systému, Grimmjowe." Upozornil bledý hollow a hlavou mírně pokýval k hlavní budově Las Noches. "Příště, když se rozhodneš přemýšlet, dělej to aspoň potichu."
"Tsk!" Modrovlasý muž se ke kolegovi otočil zády a poodešel o pár kroků. "Ty hele, Ulquiorro… Ty víš, kým jsi byl předtím?"
Černovlasý muž za ním ho probodl pohledem. "Nevím."
Grimmjow se pousmál. "Já ještě úplně nezapomněl. Je to kurva divný. Nepamatuju si, co jsem byl, ale pamatuju si tuhle vůni." Sklonil se, a když se narovnal, svíral v prstech drobný fialový květ.
"To není možné, vznikli jsme ze stovek duší. Nikdo z nás už neví, která část našich těl patřila nám..." Ulquiorra si na prsou překřížil ruce a v polosedu se opřel o pokroucený kmen. "...A která část je cizí."
Byla to pravda, nelhal. Žádný s nich si nemohl pamatovat, kým dřív byl. Nemohl, nebo nesměl.
Každý se živil jen pojídáním ostatních hollow, dokud nebyl dostatečně silný převzít lidskou podobu a využívat sil hollow i shinigami. Oni dva už dosáhli úrovně vasto lorde. Patřili k nejsilnějším Aizenovým vojákům.
"Ještě jednu věc si pamatuju." Jaegerjaquez se prudce otočil a rychlým krokem mířil k Ulquiorrovi. "Jedna jediná věc, kterou cítím." Natáhl ruku a přiložil ji čtyřce na krk.
Shiffer držel ani se nehnul, pouze se očima vpíjel do druhého muže.
"Ta zvířecí touha. Neutuchající žízeň." Modrovlasý mluvil tiše. Tak aby ho slyšel jen ten druhý. Nepotřeboval, aby se to dozvěděl kdokoli jiný, tahle slova patřila jen čtvrté espadě.
Skláněl hlavu a zhluboka oddechoval, hledajíc odvahu pro každé slovo které vypustí z úst. "Prahnu po tobě tak moc… Až to bolí. Každá myšlenka mě spaluje a já jsem vděčnej, že nemám srdce, protože by to bolelo tisíckrát víc." Naklonil se blíž k Ulquiorrovi, jedním kolenem si kleknul na kmen vedle a potom svého kolegu pevně obejmul.
Čekal ránu, která by ho odmrštila dostatečně daleko na to, aby jej mohl dorazit pomocí cera. Nic se ale nestalo. Shiffer pouze seděl a držel. Ani se nehnul.
Grimmjow přestal pochybovat. Popadl druhého za ruce a stáhl ho na zem, do měkké trávy.
"Blázne." Ucedil černovlásek, zatím co ho Jaegerjaquez drtil pod sebou. Rukama prozkoumával jeho hubené tělo, pomocí rtů laskal jeho krk a nasával tu krásnou vůni jeho bledé kůže.
Shiffer ležel bez hnutí. Možná přemýšlel.
Z jeho skelného pohledu se dalo vyčíst málo co, jako obvykle. Hleděl kamsi do prostoru, bez výrazu, bez hnutí. To chtěl modrovlásek změnit. Začal být agresivnější. Kousal svého milence do krku a klíčních kostí, jeho obličeje se však dotknout nedokázal. I přes to si tuhle chvilku užíval.
Už jen dotýkat se té bělostné kůže ho naplňovalo jakýmsi úžasným pocitem. Hluboko v sobě cítil prazvláštní mravenčení.
Uplynulo sotva pár vteřin, když Grimmjow ve vlasech zaregistroval chladnou ruku svého společníka.
Ulquiorra jej pevně držel a táhnul vzhůru.
"Au, co děláš?" Modrovlásek protestoval, ale to ho v pár okamžicích přešlo. Jakmile byl totiž dost blízko, přitiskl mu Shiffer své rty na ty jeho.
Na chvíli setrvali v tomto podivném, chladném polibku. Modrovláskovi unikl z úst překvapený sten, ale potom polibek opětoval. Cítil, že Ulquiorra pootevřel ústa, proto neváhal a vniknul do nich jazykem. Se zavřenýma očima si vychutnával ten pocit. Když se v ústech přetlačovali o dominanci a pak se svými jazýčky navzájem jen něžně mazlili.
Pro Grimmjowa to bylo všechno divné. Jeho normální výbušná a agresivní osobnost se kamsi stáhla a na povrch vyplulo to odstrkované, nezkušené štěně.
Z ničeho nic se Ulquiorra jen tak nenápadně otřel rukou o druhého rozkrok. Modrovlásek hlasitě vydechl a ztuhnul v poryvu toho podivně příjemného pocitu.
"Líbí se ti to, viď?" Pronesl čtvrtý nejsilnější hollow a svoji pravačku položil na bouli, která se tvořila v Grimmjowově kalhotách. Začal jej přes látku třít a sledoval, jak jeho partner, neschopen slova klečí nad ním, hlavu sklopenou, oči křečovitě zavřené s mírně pootevřenými ústy.
"Hmm..." Ulquiorra popadl ztuhlého Grummjowa a jediným šikovným chvatem si vyměnili pozice. Teď na něj hleděl svrchu. Viděl jeho mírně nepřítomný výraz. Mračil se a šklebil. Bylo v tom ale i něco jiného. Možná ona zmiňovaná touha?
Shiffer si na parťáka sednul a prstem začal přejíždět po jeho rtech. Pak se sklonil k polibku.
Modrovlásek zabručel. "Aizen…" Pak zvednul ruku k modrému nebi. "Myslíš, že se kouká?"
"Nevšímej si toho. Teď jsme jen my." Šeptnul Ulquiorra bez náznaku jakékoli emoce a znovu se vpil do úst muže pod sebou.
Možná jsme vážně jen zvířata. Hloupá hromada odpadu, vzniklá pro to, abychom sloužili někomu chytřejšímu...
Grimmjow cítil, jak mu Ulquiorra sundává kalhoty, přesto se nemohl vyrvat ze svých myšlenek.
Dotýkal se svého partnera, svlékal ho a z úst mu unikaly tiché steny… Přesto byl však myšlenkami kdesi jinde.
Modrá obloha uprostřed černobílého světa. Všude tam, kam vidí nebe, tam vidí i Aizen.
Modrovlásek se uchechtl a potřásl hlavou.
Chytil Shiffera za paže a přitáhnul si ho do dalšího vášnivého polibku. Cítil, jak se jejich těla o sebe opírají. Cítil to napětí mezi nimi, chtěl to, co by mělo být zapovězeno všem hollow.
Věnoval svému tmavovlasému partnerovi zvláštní pohled, načež jej zlehka kousnul do krku.
Ulquiorra si kleknul a pak vzal do ruky Grimmjowovu naběhlou erekci. Již při prvním doteku modrovlásek slastně vydechl.
Shiffer nedával najevo žádné emoce. Párkrát přejel prsty po špičce kolegova penisu a pak se jej dotknul jazykem. Pak neváhal a začal jej zpracovávat ústy.
Šestka se kousnul do rtů, aby hlasitě nevyjeknul a zvrátil svoji hlavu dozadu.
Tělem mu projel první záchvěv rozkoše. Cítil stupňující se tlak a začínal se třást. Došlo mu, že se rychle blíží ke svému vrcholu.
"Uh-ni." Pokusil se odstrčit svého partnera, ale ten jeho ruku okamžitě odrazil. Během chvilky se modrovlásek prohnul a s tlumeným stenem dosáhl orgasmu a naplnil Shifferova ústa svým spermatem.
"I-idiote, říkal jsem ať… Uhneš." Oddechoval Grimmjow a sledoval, jak si černovlasý otírá ústa hřbetem ruky a pak bez jediného slova, pokládá své paže na jeho kolena.
Dalším prudším pohybem roztáhl Jaegerjaquezovy nohy od sebe a přiblížil se k němu.
Druhý na něj hleděl, připraven na cokoliv.
Proč nevyjadřuje emoce? Je to jako být tu s voskovou figurínou. Jen upřeně hledí, těma zelenýma očima. Jsou ledový. Uvažuje nad něčím? Jeho doteky občas bolí. Proč je takový?
Cítil, jak se špička penisu dotýká jeho vstupu. Zavřel oči.
Hned po tom do něj Shiffer zprudka přirazil.
Grimmjowovi zvlhly oči, když zadusil bolestný výkřik. Hned potom cítil, jak se v něm druhý začal pohybovat, zatímco jednou rukou se dotýkal jeho penisu.
Modrovlásek soupeřil s pocitem bolesti a se znovu přicházející rozkoší, která se stupňovala. Pevně obejmul svého partnera a z úst mu v rytmu přírazů unikaly tiché výdechy.
I Ulquiorrův výraz lehce roztál a zrcadlil se v něm náznak vzrušení.
Oba se už blízili ke svému vrcholu. Stačilo pár přírazů a Grimmjowův orgasmus se dostavil. Jakmile se uvnitř stáhnul, dovedlo to k vyvrcholení i černovlasého hollowa.
Oba chvíli oddechovali a pak z nenadání Shiffer zvednul paže a pevně objal svého milence. Naplněn bolestí, depresí a žalem zabořil svůj obličej do jeho krku.
"Jsem opilý tím nebem. Jsem opilý tebou..." Šeptal, zatímco Jaegerjaquez nevěřícně mžoural do trávy.
Jen hromada kostí. Zbytky těl a duší. Lidé, kteří ztratili svá srdce. Mohou vůbec oni dva milovat? Mohou prázdní něco cítit?
Grimmjow pohladil Ulquiorru po vlasech a zlehka jej políbil na tvář.
Nenávidím to. Tohle sem nepatří. Všichni jsme zdrogovaní tímhle prostředím, že vidíme bludy. Je to jeho plán, pobláznit naše labilní mysli a udělat z nás to, čím jsme nikdy nebyli.
Shiffer zvednul oči k obloze.
Ctihodný Aizen... Co si asi pomyslí.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama